Virtuální realita jako účinný prostředek zvládání bolesti při rehabilitaci
Úspěšně je využívána i ve Státních léčebných lázních
Janské Lázně.
Pokrok v medicínské oblasti jde velmi rychle dopředu. Držet krok s dobou musí všechna zdravotnická centra, ať už se jedná o veřejné nemocnice nebo soukromé kliniky. Dvojnásob to platí pro lázeňská zařízení, která do značné míry těží ze zájmu běžných klientů o jejich služby. Dobře si to uvědomují ve Státních léčebných lázních Janské Lázně, proto se snaží svým pacientům nabídnout nejmodernější technologické výdobytky.
Do této kategorie spadá také rehabilitace ve virtuální realitě (VR), kterou lázně rozvíjí díky spolupráci s plzeňskou společností VR Medical, která trvá již více než rok. Ve Státních léčebných lázních Janské Lázně se nejprve uskutečnilo pilotní testování pro pacienty s diagnózami, jako jsou roztroušená skleróza, dětská mozková obrna a pro pacienty po cévní mozkové příhodě. Pilotní projekt zaměřený na zlepšení rovnováhy pacientů byl natolik úspěšný, že se aplikace ve VR staly dlouhodobě výborným doplňkem a alternativou ke klasickým rehabilitačním programům.
Hlavní přidanou hodnotou VR je přirozená motivace pacientů a stimulace k posouvání jejich osobních hranic. Například pacienti po cévní mozkové příhodě si mohou v aplikacích vyzkoušet činnosti, které jim pomáhají vrátit se zpět do běžného života. I takové činnosti jako přemisťování ovoce z jedné misky do druhé, nebo nakupování v obchodě podle seznamu pro ně mohou být nepředstavitelně těžké. Systém VR Medical jim ale umožňuje nacvičit si tyto pro zdravou osobu banální činnosti v umělém prostředí bez stresu z toho, zda se jim věc podaří či ne.
Podpora při zvládání bolesti
Kategorií samou o sobě je management zvládání bolesti. V tomto ohledu je oblast VR nadmíru užitečná a přesvědčují se o tom na denní bázi i v Janských Lázních. Terapeutické přístupy založené na VR mají potenciál ovlivnit bolest na úrovni centrálního nervového systému. Princip účinku na této úrovni je velmi odlišný oproti běžným chemickým substancím zaměřeným na zvládání bolesti, jako jsou například opiáty. Podstatné je, že vedlejší účinky jsou vzácné a vcelku zanedbatelné. Z toho důvodu VR Medical systematicky podporuje rozvoj těchto přístupů ke zvládání bolesti. Srovnatelnost účinku opiátů a terapeutických metod s využití VR již byla u některých typů pacientů hodnocena. Např. u pacientů s popáleninami dosáhly přístupy založené na VR srovnatelné úrovně analgézie hodnocené jak subjektivně pacienty, tak s pomocí funkční magnetické rezonance.
Obecnými principy, na kterých ovlivnění bolesti pomocí VR stojí, je distrakce, přesun pozornosti a budování dovedností. Jde o hlavní domény zvládání bolesti, které mají oporu i v odborné literatuře. Analgézie distrakcí je neznámějším mechanismem zvládání bolesti pomocí VR, nejsou k ní potřeba složité aplikace a je možné si ji představit jako vizuální „vytržení“ z pacientova dosavadního prostředí do prostředí nového. Už jen pacientova přítomnost, jeho „ponoření“ do prostředí např. velkolepých hor, krásného jezera nebo podmořského světa v mnoha případech způsobují skutečné snížení percepce tělesné bolesti. Efekt distrakce je vysvětlován pomocí Melzackovy neuromatrixové teorie bolesti, která klade důležitost na kognici, na všechny (i nenociceptivní) smysly a také na pozornost. Všechny tyto faktory mají svou roli v komplexním procesu, který vede ke konečnému individuálnímu prožitku bolesti. Má se jednoduše za to, že kognice a pozornost mohou mít jen konečný počet vstupů, které pomocí VR intenzivně obsazují vstupy vizuální a nezbývá tedy tolik prostoru pro přímé procesování nociceptivních vjemů. Jde tedy o využití fundamentálně jiných principů, než které jsou využity (a někdy zneužity) v případě farmakoterapie. Prostá distrakce je využitelná jak v případě akutní, tak i chronické bolesti. U dětí, dospělých i seniorů. Zkušenosti se snížením bolesti pomocí VR neprokazují, že by tento účinek byl vždy založen pouze na čisté distrakci. Byly popsány další mechanismy pro léčbu bolesti pomocí VR, které jsou založeny na vyvolání neurofyziologických změn.
Zatímco mechanismus distrakce je z pohledu pacienta v zásadě pasivní záležitostí (stačí být „vnořen“ do nevšedního prostředí), jiným zajímavým mechanismem je aktivní přesun pozornosti. I tento princip je využitelný jak v případě akutní, tak chronické bolesti. Pacient řeší v imerzivním VR prostředí kognitivní úkol, přičemž je jeho pozornost odvedena ještě mohutněji, než při prosté distrakci. Jeffs et al (2014) ve studii “Effect of virtual reality on adolescent pain during burn wound care” jako jedni z prvních publikovali klinickou randomizovanou studii, která tento efekt zhodnotila. Jejich práce prokázala, že hraní her ve VR prostředí významně snížilo míru bolesti u 30 popálených adolescentů, jejichž rány byly při odvedení pozornosti pomocí VR ošetřeny. Třetím principem využitelným ve VR je nácvik dovedností pro zvládání bolesti a pro prevenci jejich příčin. Pod tím si můžeme představit přímý nácvik zvládání bolesti např. pomocí meditativních principů, prevenci hyperventilace při bolestivých procedurách, nebo v dlouhodobém horizontu nácvik práce s dechem, napřímením páteře a aktivitou kořenových kloubů těla, což je základem aplikace VR Medical nazvané Imaginární opora.
Závěrem lze říci, že pokud budou principy zvládání bolesti pomocí VR dostatečně využity, stanou se nadějí ve snaze snížit užívání farmakoterapeutických přípravků s jejich nepříjemnými vedlejšími účinky.