Rozhovor s fyzioterapeutem Filipem Gavačem

„Baví mě pracovat s robotickými přístroji,“ říká fyzioterapeut Filip Gavač

Do Janských Lázní jej před čtyřmi lety přivedla možnost – a zároveň nutnost – pracovat při studiu na Slovenské zdravotnické univerzitě v Bratislavě. „Po té, co jsem absolvoval bakalářský obor na Institutu fyzioterapie, balneologie a léčebné rehabilitace v Piešťanech jsem se rozhodl pokračovat magisterským oborem, který je možné studovat dálkově pouze na Slovensku. Aby mě přijali ke studiu, musel jsem si hledat pracoviště s trvalým zaměstnáním, to byla podmínka. Našel jsem Janské Lázně, kde mi umožnili dálkové studium při práci,“ uvedl Filip Gavač, který do Krkonoš přišel z Myjavy. Zároveň se rozhodl odpoutat se od rodičovské péče a postarat se sám o sebe. A není jediným Slovákem, který v léčebně dospělých pomáhá pacientům v návratu do života.

Filip přišel do Janských Lázní s přítelkyní – fyzioterapeutkou. „Zpočátku bylo pro nás hodně těžké přizpůsobit se novým podmínkám, nebyli jsme na to vůbec připraveni, nevěděli jsme, co máme dělat. Nejtěžší bylo naučit se pracovat sám a nebýt na nikom závislý. Po půl roce jsem dostal vlastní tělocvičnu a od té doby jsem se cítil samostatnější, i když někdy jsem si pro radu musel zajít a občas si pro ni zajdu i teď.“

Jak jste zvládal náročnou školu při práci?

„Vedoucí rehabilitace nás podporoval a ve studiu nám vycházel vstříc, což bylo velké plus. Na odpočinek nebyl moc čas a naše dovolená padla celá na školu a zkoušky.“

Studium se Vám protáhlo, jaké téma jste si vybral pro diplomovou práci?

„Rehabilitace pacientů s poliomyelitis – s dětskou obrnou. Sumarizoval jsem vše, co je dostupné a byl jsem rád, že jsem nějaké podklady našel. K poliomyelitidě je vše v literatuře z 50. let, procházel jsem tedy hodně starou literaturu, vše jsem shrnul a dal tomu srozumitelnější formu pro dnešní generaci.“

Vraťme se k práci fyzioterapeuta. Rozvíjíte se v dalších kurzech?

Absolvoval jsem kurzy a další školení a přednášky ohledně zdravotnické robotiky, tahle oblast mě začala hodně bavit. Rehabilitace spojená s robotikou je dnes hodně rozšířená a Janské Lázně už některé robotické pomůcky nakoupily, jeden z nich – funkční elektrostimulaci – mají v České republice jen tři rehabilitační zařízení. Jsem rád, že s těmito přístroji mohu pracovat. Naučil jsem se také metodu SMS MUDr. Smíška, ale co se týká větších kurzů, jako je Vojtova Metoda či Mc Kenzie metoda, ty mě teprve čekají. Hodně se učím praxí. Je tu velké množství velkých diagnóz, takže mám z čeho čerpat.“

Co je na práci fyzioterapeuta nejtěžší?

„Záleží na tom, s jakými pacienty pracuji. Cvičím s lidmi po CMP v těžkých stádiích onemocnění, a někteří jsou hodně omezeni v pohybu. Někdy to není ani tak těžké po té fyzické stránce, jako po té psychické. Musím se vcítit, abych věděl, jak mám s pacientem pracovat, jaké cviky zvolit, jaký postup podniknout, jakou cestou se dát. Motivovat jej, aby se mnou spolupracoval a aby po návratu do domů mohl plnohodnotněji žít svůj život.“

A co vás potěší?

„Když pacient odejde spokojený, buď úplně vyléčený, nebo aspoň částečně, ve stavu, kdy nějaký delší čas nebude mít bolesti. Těší mě to, že mohu přispět k jeho lepší kvalitě života. S některými se během léčby sblížíme, povídáme si i osobním životě. Hodně jim pomáhá, když je vyslechnete a oni jsou za to vděčni.“

Trávíte čas s dalšími kolegy ze Slovenska, kteří tu pracují?

„Když je na to čas a pokud mají volno, tam se setkáme, ale spíše v menších skupinkách. Někdy se ráno potkáváme na chvilku v tělocvičně. To víte, že nám to nedá a bavíme se i o práci. S mnohými jsem byl zapojen do Česko-polského projektu přeshraniční spolupráce českých a polských lázní a byli jsme na stáži ve Scziawno Zdrój.“

Jak relaxujete?

„Občas zajdu do fitka, někdy vyběhnu do kopců, tam si sednu a relaxuju.“

Děkuji za rozhovor.

Zdenka Hanyšová Celá

Skip to content