Klinická logopedie u dětí je fascinující
Svůj obor považují za mimořádně rozmanitý a rychle se rozvíjející. Logopedky Michaela Sedláčková a Kateřina Daňková, které pečují v Dětské léčebně Vesna o komunikační schopnosti batolat i dospívajících, oceňují, že mohou být součástí kvalitního rehabilitačního týmu. Hledat cesty, jak dětem umožnit komunikaci s okolím, považují za své poslání.
Kdy se děti pobývající ve Vesně dostanou do péče logopedky?
Michaela Sedláčková (MS): Většina dětí je zde s primární diagnózou mozkové obrny, samozřejmě i s přidruženými obtížemi jako poruchy autistického spektra, mentální handicap, poruchy pozornosti, poruchy příjmu potravy... Máme skvělý lékařský tým, který velmi dobře vyhodnotí obtíže pacienta. Pokud při vstupním vyšetření shledá potřebu, abychom dítě viděly a zhodnotily jeho vývoj, posílá ho na logopedickou diagnostiku.
Kateřina Daňková (KD): Přesně tak. Logopedickou diagnostiku indikuje ošetřující lékař při příjmu pacientů. Na základě anamnézy zhodnotí, zda je riziko poruchy řeči. Podrobnější diagnostika řečového vývoje už je poté na nás. Mezi nejčastější logopedické diagnózy na Vesně patří dysartrie a kognitivně komunikační poruchy řeči při mentálním handicapu.
Proč je tak důležité i v případech, kdy se dítě potýká s jiným zdravotním handicapem, rozvíjet u něj řeč?
MS: Každý z nás potřebuje vyjádřit své myšlenky, potřeby a pocity. Proto je nezbytné podpořit vývoj v maximální možné míře. Na našem pracovišti se často setkáváme s dětmi, které kvůli svému handicapu nejsou schopny mluvené řeči.
KD: Řeč, nebo spíš komunikace, je základní lidskou potřebou. Pokud dítě v řeči selhává tak, že není schopno vyjádřit základní potřeby, je frustrováno, což může negativně ovlivnit jeho psychiku i psychiku okolí. Na našem pracovišti často hledáme i cesty jak komunikovat - gestikulovat, znakovat, využívat fotek, obrázků, a to v případech, kdy má dítě tak závažnou primární diagnózu, že pro něj není artikulovaná řeč možná.
Co všechno u dítěte vyšetřujete, čeho si všímáte?
MS: To je otázka, která by zabrala celý časopis. Sledujeme správné držení těla a sed. Hodnotíme příjem potravy. Hrubou motoriku, jemnou motoriku, grafomotoriku a hlavně motoriku mluvidel. Nejznámější je vyšetření artikulace, kde se hodnotí výslovnost jednotlivých hlásek. Dále se podrobně zabýváme porozuměním mluvené řeči a čtenému textu. Hodnotíme například slovní zásobu, tvorbu gramaticky správných vět, funkční užití komunikace v interakci s druhými.
KD: Primárně hodnotím vyjadřování a porozumění řeči. S tím ale souvisí mnoho oblastí, jak říká Michaela – jemná motorika, motorika mluvidel, zrakové a sluchové rozlišování, kognitivní schopnosti, neverbální dovednosti a podobně. Je třeba si všímat i toho, jak dítě jí, jak spolupracuje a navazuje sociální kontakt.
Kdy vás váš obor překvapí?
MS: Fascinuje mě jeho rozmanitost, nutnost propojit ho s dalšími obory, potřeba vzdělávání a hledání nových poznatků, bez kterých se neobejdeme. Překvapena bývám asi každý den, co jsem v práci. Děti nás učí neustále něčemu novému. Nikdy nás nenechají usnout na vavřínech, jak se říká. Protože, když si myslíte, že už víte, jak na daný problém nebo obtíž, tak se objeví pacient, na kterého nefunguje nic, co dříve fungovalo u ostatních. A opět stojíte na začátku a musíte přijít na nový vhodný způsob a postup práce.
KD: Práce logopeda, to je jedno velké překvapení, i proto mě moc baví. Fascinují mě příběhy některých rodin, to, jak se se závažnými diagnózami dokážou vypořádat, stát při svém dítěti a často ještě šířit pozitivní energii kolem sebe.
Proč jste si vlastně vybrala logopedii dětskou, ne pro dospělé?
MS: Dříve jsem pracovala s dětmi v rámci volnočasových aktivit, i během studia jsem více tíhla k práci s touto věkovou kategorií. V rámci postgraduálního studia, ale chodím i na dospělou léčebnu, kde přicházím na chuť práci s dospělými. Logopedie u dospělých a dětí je jiná, a mě asi vždy bude více bavit ta s dětmi. Často slýchám, že děti pláčou, jen co uvidí „bílý plášť“, ale s tím jsem se nikdy nesetkala. Myslím si, že to není o barvě oblečení, ale přístupu k dítěti. A třeba za to můžou moje barevné a veselé ponožky, co já vím?!
KD: Když jsem se hlásila na vysokou školu, podávala jsem přihlášky na fyzioterapii, učitelství a speciální pedagogiku se zaměřením na logopedii. Věděla jsem tak, že chci pracovat s lidmi. Zaměření na děti vyplynulo až později během vysokoškolských praxí, kdy jsem se s dětskými pacienty cítila přirozeněji. Naštěstí se mi stává opravdu výjimečně, že se dítě při vstupu do ordinace bojí. Pokud k tomu dojde, snažíme se odpoutat jeho pozornost hrou, legrací. Některé děti potřebují jen více času „rozkoukat se“. Často zachraňuje situaci rodič, ten zná své dítě nejlépe.
Kdy mají rodiče zpozornět a uvažovat o návštěvě logopeda?
MS: Rodič je největší odborník na své vlastní dítě. Pokud on pozoruje, že není něco správně, já zpozorním, velmi pečlivě poslouchám a podrobně se doptávám na důležité informace. Myslím si, že to je jedna z nejdůležitějších částí logopedické diagnostiky. Na druhou stranu se může stát, že si rodič ničeho nevšimne, pak jsme to my, logopedi ve spolupráci s pediatry a dalšími odborníky, kdo musí zasáhnout. Už dávno neplatí, že logopedie je pouze pro děti předškolní a dříve nemá smysl ji vyhledávat. Logopedi pracují již na neonatologických odděleních. Všechny děti mají u nás dveře otevřené.
KD: Poradila bych, aby se řídili vlastním instinktem, pokud cítí, že ve vývoji dítěte něco není v pořádku, a logopeda vyhledali bez ohledu na to, co říká kamarádka nebo babička. Lepší začít dříve než později.
David Konopáč (42 let)
V Janských Lázních pracuje sedmnáct let. Ukončil absolutoriem vyšší odbornou školu pedagogickou, pak nastoupil do Speciálního pedagogického centra. Po završení souběžného studia logopedie přešel do lázní coby logoped.
Michaela Sedláčková (28 let)
Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterský obor Speciální pedagogika. Aktuálně pokračuje ve vzdělávání v předatestační přípravě klinické logopedie. Pracovala ve speciálně pedagogickém centru. V Janských Lázních působí třetím rokem.
Kateřina Daňková (28 let)
Do lázní přišla před čtyřmi lety. Vystudovala magisterský obor
Speciální pedagogika – logopedie na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, nedávno dokončila předatestační přípravu v oboru klinická logopedie.
